"Ať věříš, že můžeš nebo věříš, že nemůžeš, máš absolutní pravdu." - Henry Ford

Jedna z věcí, které mne v poslední době trápí

7. dubna 2010 v 12:00 | Lucka |  Co mne cvrnklo do nosu jako Popelčiny oříšky


Taková ta bezmoc, když si vám někdo vyloženě vyleje srdce a vy prostě netušíte, co mu na to máte říci, jak mu pomoci....to se pak cítím dokonale bezruká, beznohá, bez mozku - co v takových chvílích dělat?
Najednou si uvědomíte, že váš život není takový tragikomix, že vedle vás je někdo další, který se pachtí krajinou nepřeberných sraček, a o to víc vás to mrzí, protože ho máte rádi. Těžko mu říkat: "neboj, to bude dobrý" nebo  "čas to vyřeší". Jenže na druhou stranu - co jiného?
Nesnažit se o konstruktivní řešení, ale určitě nic nenalhávat. Říci svůj názor, ale nevnucovat ho. Ale hlavně při takovém člověku musíme stát, musí vědět, že tu vždycky jsme, abychom ho podrželi. Musíme mu naslouchat. Nesmí zůstat sám. 

Kočky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marlow* marlow* | Web | 7. dubna 2010 v 13:44 | Reagovat

děkuju :)
jinak tenhle pocit moc dobře znám..když ti někdo svěří své problémy a ty nevíš co s vlastníma, natož cizíma.a hlavně nevíš co říct, sama nesnášíš věty typu "dej tomu čas" ale říct je musíš, protože v danou chvíli nic lepšího neexistuje..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama