"Ať věříš, že můžeš nebo věříš, že nemůžeš, máš absolutní pravdu." - Henry Ford

A jak jste na tom vy?

24. dubna 2010 v 16:13 | Lucka |  Téma týdne
Je pro vás víra, milí čtenáři, důležitá?




Víra může být různorodá - vždyť už jsen co se týče náboženství, je jejích "druhů" nepřeberně. Máme římské katolíky, evangelíky atd. a to jsem se zastavila jen u křesťanství. Mnoho je hinduistů, budhistů, muslimů a vyznavačů animalismu. Nechci hodnotit ani jedno vyznání, každé má své pro a proti, zásady, pravidla, povinnosti a naučení.
Jiní lidé zase věří v osud, tomu, co jest psáno kdesi rukou vyšší síly. Myslím, že i toto má prvky jakéhosi náboženství, i když je to dost subjektivní pohled.
Co však skýtám jako problém, který se dle mého názoru v dnešní době velice rozmáhá, je jakékoli bezvěří. "Bezbožní Češi" - to není úsloví, které bych si sama vymyslela. Mám pocit, jako by se z naší společnosti vytrácela jakási kolegialita, základy slušného chonání jsou ty tam a my vyznáváme naprosto jiné hodnoty, než bývávalo. Ač sama nepraktikující katolík, je mi milejší silný věřící, než člověk ženoucí se jen za kvanty peněz  a žijící na úkor ostatních.
Nechci tímto však kritizovat všechny úspěšné a cílovědomé lidi, ba právě naopak, pokud se dopracovali ke svému jménu vlastní poctivou prací, jen před nimi smekám. 
Nechci ani nikomu nařizovat, že by se měl k nějakému náboženství hlásit. Jak už jsem výše naznačila, mnoho z nás má jakéhosi vlastního Boha. Ctí tak vlastní zásady a názory, které si sám v sobě vytvořil. Každé náboženství je totiž tak trochu filosofie a každé má tak i určitý mravní kodex. I přesto, že musíme brát člověka jako individuum s kladnými, ale i zápornými vlastnostmi, tento soubor společnost jako celek formuje.

Co bych vám však, moji drazí, ráda předala: věřte hlavně sami v sebe, ve své možnosti a schopnosti. Zbytečně se nepodceňujte, ale ani nepřeceňujte, naučte se střízlivě hodnotit své cíly a vždy dělejte pro svůj cíl, co můžete. Netvrdím, že pokaždé dospějete k úspěchu, ale pokud dojde k fiasku, zbývá vám alespoň pocit, že jste udělali, co bylo ve vašich silách.

Krásný den!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 25. dubna 2010 v 22:19 | Reagovat

Pěkný článek. My jsme vážně divní. Nedůvěřiví, podrazáčtí, skeptičtí a škodolibí. Ale přesto se i u nás najdou spousta hodných a laskavých lidí, bez ohledu na to, jestli jsou členy církve nebo nejsou... Jen si myslím, že jsme spíš opatrní, ostražití, úzkoprsí a odtažití. Zčásti je to dané tím, že jsme dostávali na frak zleva i zprava, a jak je vidět, když nám už nevelí z východu, žadoníme o velení ze západu. Tedy, aspoň naše vláda. Ale to už jsem se odchýlila od původní myšlenky, ach ty myšlenkové pochody...

2 Tiska Tiska | Web | 28. dubna 2010 v 16:37 | Reagovat

Pěkně :) Možná by si měl každý najít to něco, v co věřit. Ať už je to bůh, nebo jiná vyšší síla. Žádné náboženství mi nevadí, ale leze mi na nervy existence náboženských institucí, které žijí na úkor lidí. To je teprve příživnictví. Kolikrát lidi nadávají na poplatky u lékaře, ale že v kostele dávají do kašičky se asi nepočítá? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama